Historie knihovny

Historie knihovny ze zápisů kronik 1910 - 2003

Patrně první písemná zmínka o veřejném knihovnictví ve Vyšším Brodě je ve Zprávě zemského úřadu statistického Království českého z roku 1910. Zde je možné se dočíst, že knihovna byla založena již v roce 1903. Zcela určitě šlo o knihovnu německou.

Až po roce 1920, kdy byla v obci postavena česká škola, našla v její budově útulek i Čtenářská beseda Národní jednoty Pošumavské, tedy první česká veřejná knihovna. Její knižní fond vzal za své v zářijových dnech roku 1938.

V místních kronikách se jako první o knihovně zmiňuje kronikář Josef Stöcklöw, který byl c.k. okresním adjunktem. Zápis je datován z roku 1926 a říká:

„V bývalém mýtním domku proti škole byla umístěna obecní knihovna“.

Z kronik se dále dozvídáme, že v roce 1947 byla založena knihovna na Hrudkově s počátečním stavem 20 knih. Tento počet do r. 1949 vzrostl na 71 a v r. 1952 na 350 knih.

Po osvobození začala knihovna pracovat už v prosinci 1946 jako součást místní Osvětové komise. V roce 1950 pak byla zřízena Místní lidová knihovna Vyšší Brod.

V roce 1960 byl Hrudkov i s okolím připojen k Vyššímu Brodu. V roce 1963 to byly i Studánky a v roce 1985 Malšín, který se o 5 let později opět osamostatnil. Knihovny na Hrudkově, Studánkách i na Malšíně spadaly pod knihovnu ve Vyšším Brodě.

1960

Ze zápisu v kronice z roku 1960, kdy kronikářkou byla p. Emilie Blažková se dozvídáme:

„Místní lidová knihovna byla již od jara v dezolátním stavu. V září byla ustanovena nová knihovnice p. Jiroušková, která ji dala do pořádku. Do knihovny byly přivezeny také knihovny z obcí Herbertov a Hrudkov, knihy z nich čekají na zařazení. Půjčování knih bylo zahájeno 12. prosince.“

1961

V roce 1961 měla knihovna 74 čtenářů, z nichž 24 byli žáky Základní devítileté školy. Dohromady si půjčili 3 864 knih.

1962

„Místní lidová knihovna je ve správě Osvětové besedy, která nevyvíjela v uplynulém roce činnost. Zájem o knihovnu nebyl podporován propagací, takže práce s knihou zaostávala. O prázdninách se nepůjčovalo.“

1963

V roce 1963 nastupuje do knihovny nový knihovník, p. Sokolík. Knihy se půjčovaly až od 6. května. V tomto roce si 82 stálých čtenářů vypůjčilo 554 knih.

1964

V roce 1964 bylo o činnosti knihovny poznamenáno jen:

„knihovna pracovala dobře“

1967

Zápis z roku 1967 uvádí, že knihovna půjčila téměř 4000 knih a evidováno bylo 253 čtenářů.

1968

O rok později, se píše, že knižní fond vzrostl o 359 nových knih, takže celkový počet tvořil 3 242 svazků. Čtenářů bylo evidováno 224. Výpůjční dny byly úterý a čtvrtek a to celý den.

1969

Zápis v kronice z roku 1969 je psán zpětně po 10-tileté přestávce kronikářkou p. Stanislavou Zemanovou, která napsala:

„V roce 1969 nebyly v obci pořádány žádné významnější kulturní akce a tak téměř jedinými významnějšími kulturními akcemi byla filmová představení kina a činnost lidové knihovny.“

1970

Značný vzestup prokázala místní lidová knihovna. 1 474 návštěvníků si vypůjčilo 5 800 knih. V knihovně byly uspořádány čtenářské dětské besídky s promítáním diapozitivů.

1972

„Na patřičné úrovni byla práce místní lidové knihovny i kina MNV, které zaznamenaly další zvýšený zájem o výpůjčky i filmovou produkci.“

1975

Ze zápisu se dozvídáme, že knihovna měla 547 čtenářů, z toho 295 dětí. Za tento rok bylo téměř 16 000 výpůjček.

1977

Knihovna měla 574 čtenářů, kteří se zúčastnili 8 besed.

1978

„Místní knihovna MNV, kterou po odchodu p. Marcové vedla p. Marie Adamcová, má 12 026 svazků. 496 čtenářům bylo zapůjčeno 19 814 knih."

1979

„Významně pokročila práce s knihou, zvlášť pak s naučnou literaturou ve střediskové knihovně, kde 12. července 1979 nastoupila nová vedoucí knihovny p. Alena Řičánková.“

V tomto roce bylo evidováno 11 056 svazků. 519 čtenářů uskutečnilo 20 100 výpůjček. Byly obnoveny pravidelné výstavky literatury a především pravidelné čtenářské besedy s dětmi od 1. do 5. ročníků ZDŠ. Důsledkem besed bylo zvýšení výpůjček dětských čtenářů o 30%.

1980

„Díky p. Řičánkové bylo dosaženo zatím nejvyššího čísla výpůjček. 520 čtenářů uskutečnilo 4 778 návštěv, při nichž si vypůjčili 23 461 knih ( z toho 4 798 knih naučné literatury)."

Po vyřazení opotřebovaných knih měla knihovna 10 909 z toho 3 060 svazků pro mládež a 2 475 svazů naučné literatury. Pořádalo se 24 výstavek knih a 26 literárních besed se školní mládeží. Zápis pak končí slovy:

„Velká škoda, že se pro nedostatek stavební kapacity nepodařilo provést plánované rozšíření výpůjčních místností knihovny.“

1981

V roce 1981 provedl zápis do kroniky kronikář p. Miroslav Kočí. Jeho zápis zní:

„Byl splněn dlouhodobý záměr a to rozšíření výstavního prostoru knihovny. Plocha knihovny byla zvětšena o 40 m2. Po doplnění novým nábytkem (nákladem 35 000 Kčs) se knihovna svým knižním fondem a jeho uspořádáním řadí k nejlepším v okrese.“

Knihovna v tomto roce měla 11 598 evidovaných svazků, 42 časopisů, 567 čtenářů a za rok 20 592 výpůjček. Bylo pořádáno 35 knižních výstavek a 16 besed s mladými čtenáři.

1982

Knihovně bylo předáno „Čestné uznání“ rady JčKNV za úspěšnou práci v kulturně výchovné činnosti a za uplatňování nových metod knihovnické práce. Knihovna se umístila v krajské soutěži „Budujeme vzornou lidovou knihovnu“ ve své kategorii mezi nejlepšími v kraji.

1983

Pod metodický dohled střediskové knihovny patří knihovny v Rožmberku a Malšíně, kam jsou ze střediskové obce pravidelně zasílány soubory požadovaných knih. Knihovna čeká na konečnou úpravu krovu – po deštích a hlavně v době tání jsou prostory vystaveny proudům vody.

1984

Kronikářkou se stává p. Jitka Daňková. Knihovna se v tomto roce zařadila mezi tři nejlepší knihovny kraje. Nakoupeno bylo 647 titulů, počet vzrostl na 13 446. Evidováno bylo 554 čtenářů. Pořádáno bylo 69 výstavek, 15 lekcí knihovnické informatiky a 19 literárních besed pro děti ZŠ a MŠ z Vyššího Brodu i Rožmberka. Pro dospělé se konala beseda se spisovatelem Františkem Podlahou.

1985

Knihovna měla velký podíl na celé řadě uskutečněných pořadů. Příkladem je 31 akcí pro děti do 14ti let a jedna pro dospělé čtenáře. Proběhlo 55 výstavek knih. Nakoupeno bylo 506 svazků, odepsáno 605 titulů. Ve fondu knihovny bylo 13 357 svazků a 43 titulů novin a časopisů. Evidovaných čtenářů bylo 541. Zápis pokračuje:

„Knihovna velmi trpí neopravenou střechou na budově. V době prudkých tání nebo velkých deštů zachraňuje knihovnice situaci tím, že rozestaví vaničky a jiné nádoby, do nichž voda stropem a po zdi teče téměř proudem. Znamená to vždy přemísťování velkého množství knih a stěhování polic. Zatéká též do přilehlé kanceláře knihovnice.“

Další zápisy se víceméně shodují se statistickými vyhodnoceními knihovny za daný rok

Knihovníky v místní knihovně byli:

1950 první knihovnicí od tohoto roku byla p. Fialová
1960 do knihovny nastoupila p. Jiroušková
1963 v tomto roce se stal knihovníkem p. Sokolík
1966 deset let pracoval jako knihovník p. Bedřich Rollinger
1976 do knihovny nastoupila p. Odvárková, kterou brzy nato vystřídala p. Marcová
1978 působila v knihovně p. Adamcová
1979 v tomto roce do knihovny nastoupila p. Alena Řičánková, která působila knihovně 24 let
2003 v tomto roce nastoupila do knihovny p. Romana Ouředníková
2008 - 2011 jako záskok za mateřskou dovolenou působí v knihovně Mgr. Eliška Valtrová